Úložiště radioaktivních odpadů

Hlubinné úložiště by mělo sloužit k definitivnímu uložení radioaktivních odpadů (hlavně vyhořelého jaderného paliva) v hloubce asi 500-1000 m, kde by měly být v kontejnerech „pohřbeny“ na věčné časy. Nebezpečnost těchto odpadů se přitom počítá na statisíce let, z čehož vyplývají hlavní námitky proti jejich trvalému uložení bez možnosti opětovného vyjmutí - nikdo si dnes nedovede představit, co se během takto dlouhé doby na Zemi může stát. Zastánci přepracování a transmutace jaderných odpadů zase namítají, že je škoda zahrabávat do země něco, co v budoucnu může být cennou surovinou. Veřejnost ve vytipovaných lokalitách se obává hlavně úniku radioaktivity při přepravě a ukládání, kontaminace spodních vod, zvýšení pravděpodobnosti teroristických útoků, masivního zásahu do krajinného rázu, ztráty atraktivity oblasti pro turisty, poklesu cen nemovitostí apod.

Hlubinné úložiště zatím není v provozu nikde na světě; staví se v USA (Yucca Mountains v Nevadě) a ve Finsku; ve Švédsku (Äspö) a Švýcarsku (Grimsel) mají podzemní laboratoře, kde se testuje možnost umístění hlubinného úložiště, v Německu se uvažovalo o umístění úložiště v bývalém solném dole (Gorleben), ale kvůli protestům veřejnosti a pochybnostech o jeho vhodnosti zde byly zatím práce pozastaveny. Podrobnější informace o trvalém ukládání vysoceradioaktivních odpadů v zemích EU najdete zde. Vývoz jaderného odpadu k trvalému uložení za hranice země původu zatím legislativa evropských států nepovoluje, ale neoficiálně se o společném úložišti pro více států uvažuje (pro země s malým počtem jaderných elektráren by to bylo určitě řešení ekonomičtější). Zájem o „cizí“ radioaktivní odpady zatím projevilo jen Rusko, ale protože tam není záruka jejich bezpečného uložení ani ochrany před zneužitím, není vývoz do této země dobrým řešením.

V ČR momentálně platná Koncepce nakládání s radioaktivními odpady sice uvádí i další možnosti, jak s vyhořelým jaderným palivem naložit (dlouhodobé skladování, podpora výzkumu transmutačních technologií), ale hlubinné úložiště je v ní prioritním řešením. Ukládání všech radioaktivních odpadů i výběr lokality pro hlubinné úložiště má na starosti státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), zřizovaná ministerstvem průmyslu a obchodu.

Ve ostatních evropských zemích, které o hlubinném úložišti uvažují, se při výběru lokality bere v úvahu názor veřejnosti (např. ve Finsku mají obce právo veta - tzn. pokud s umístěním úložiště nesouhlasí obecní samospráva, nemůže ji přehlasovat ani parlament). V ČR jsme v tomto ohledu pozadu, zatím se vede boj i o to, aby obce byly alespoň účastníky řízení při povolování jaderné stavby na jejich území. Jistý pokrok byl dosažen jen v jednáních o kompenzacích za umístění jaderné stavby a předcházející průzkumy.

Příští čajovna

Jana Chaloupková: Jižní Korea, sobota 7. října od 17 hodin v kině v Nadějkově. Více ›

Den proti úložišti

V sobotu 22. dubna se ve všech lokalitách už potřetí konaly protestní akce. U nás se v Makově sázela sakura, pokračovalo se poutí do Padařova a besedou o Černobylu. Více ›

Platforma proti úložišti

Obce a spolky, nespokojené s dosavadním postupem státu při hledání místa pro úložiště jaderného odpadu, založily Platformu proti hlubinnému úložišti. Členové Platformy se 4. října sešli v Božejovicích u Jistebnice. Více ›