O úložišti se starostou města Jistebnice

V Týdeníku Táborsko vyšel minulý týden obsáhlý rozhovor se starostou Jistebnice Jiřím Popelkou. Shrnuje dosavadní – téměř dvacetileté – zkušenosti s tím, jak Správa úložišť radioaktivního odpadu jedná s obyvateli obcí, které by výstavba hlubinného úložiště zasáhla: „..prostě si SÚRAO dělá, co chce“.

Rozhovor zveřejňujeme se svolením redakce Táborska. Pro lepší zobrazení si můžete fotky stáhnout a zvětšit.

Čajovna Na stezce

Od října se po prázdninové přestávce znova rozbíhají besedy v nadějkovské Čajovně Na stezce. Pokud není uvedeno jinak, bývají první sobotu v měsíci od 17 hodin v kině v Nadějkově.
Na první z nich jsme přivítali našeho stálého hosta, cestovatele, učitele a truhláře Jindru Částku z Kvasejovic u Sedlce a vypravili se s ním za orchidejemi národních parků Turecka. V listopadu jsme s architektem, gurmánem a nadějkovským chalupářem Jirkou Jiroutkem navštívili krajinu Vincenta van Gogha – Provence, v prosinci jsme se s Expedicí Chárius vypravili do Jakutska. Našimi průvodci byli dva muži ze Sudoměřic u Bechyně – hajný Norbert Homola a starosta Stanislav Houdek. Lednová beseda nás zavedla na řeku Karatal v Kazachstánu, po které se náš host Jiří Novotný s přáteli jako vůbec první lidé plavili na lodi. Krom toho chytali ryby, potkali dva místní obyvatele a minuli gulagy stalinské a vesnice poststalinské éry na březích řeky.
únoru se s Pavlem Šemberou podíváme do Brazílie, poznáme její bohatství přírodní, kulturní i kulinářské.
Brazílii si nejčastěji spojujeme s fotbalem, plážemi, karnevalem nebo sambou. Tato země kontinentálního rozměru však nabízí mnohem více!
Pavel Šembera do Brazílie již deset let pravidelně cestuje za obchodem i poznáváním a tuto zemi a její lidi si zamiloval. O rozdílech mezi českou a brazilskou kulturou napsal humoristickou knížku „Brazílie – Návod k použití“, o záludnostech brazilské portugalštiny vede blog www.tudobem.cz. Ve svém povídání představí pestrost Brazílie, ať už po stránce přírodního bohatství, kulturních zvyků nebo gastronomických specialit. Společně navštívíme např. Manaus, srdce Amazonie, mokřady Pantanal s vynikajícími podmínkami pro pozorování exotické fauny nebo roviny brazilského středozápadu, kde Jan Antonín Baťa kdysi uprostřed pralesa založil město Batayporã a dnes se kolem pase nespočet krav. Zavítáme na kávové plantáže i do hlavního města Brasília, které nechal zbudovat v modernistickém stylu brazilský prezident českého původu Juscelino Kubitschek. Nemůžeme vynechat slavné vodopády na řece Iguaçu nebo multikulturní metropoli São Paulo. Zároveň vám cestovatel na základě řady osobních historek přiblíží mentalitu temperamentních Jihoameričanů.
V březnu se Zdeňkem Lyčkou splujeme na kajaku po Dunaji a Labi další velkou evropskou řeku – Rhônu, od pramene v Alpách až do ústí ve Středozemním moři.
V dubnu by měli přijet občasní tuláci po opuštěných cestách Vítězslav Dohnal, Pavel Doucha a Tomáš Kupsa, kteří svoje vyprávění sebekriticky nazvali Himalájem jen tak aneb chcípáci na horách.

V květnu nás čeká už 150. setkání v Čajovně Na stezce (první bylo v lednu 2002), takže by program měl být trochu slavnostnější… podrobnosti budeme postupně doplňovat, zatím můžeme slíbit „cestovatelské“ divadelní představení Marky Míkové a Tondy Novotného Husy na tahu.

 

Plánovaný výběr lokalit vzbuzuje pochybnosti

Správa úložišť plánuje z devíti současných lokalit vybrat čtyři, na kterých by chtěla pokračovat v průzkumech, ostatní by měly zůstat jako „záložní“. Rozhodnutí o tom, na které lokality „černý Petr“ vyjde, by mělo padnout už brzo – v polovině prosince 2018 SÚRAO předložila návrh na jejich výběr Radě SÚRAO.
podrobnosti
Rada si vyžádala doplnění dokumentů a návrh znovu projedná v lednu, poté se jím bude zabývat ministerstvu průmyslu. Původně ho mělo schválit do konce ledna 2019, nyní se konečný termín zřejmě o něco posune.

Výběr lokalit však od začátku probíhá zmatečným způsobem, který kritizují i zahraniční experti:
– nejsou stanovena kriteria, která by měla vhodná lokalita splňovat
– na každé z lokalit proběhly průzkumy v rozdílném rozsahu, což neumožňuje jejich porovnání
– data z průzkumů byla navíc získána nelegálně: na šesti lokalitách (včetně Magdaleny) soud po žalobě, kterou podaly obce a spolky, zrušil průzkumné území
– i po zrušení průzkumných území a (údajném) shromáždění dostatečného množství dat, potřebných k rozhodnutí o vhodnosti/nevhodnosti lokality, se SÚRAO snaží v průzkumech na lokalitách pokračovat, někde dokonce bez souhlasu majitelů pozemků
– obce nedostaly výsledky průzkumů, ačkoli jim to SÚRAO mnohokrát slíbila
podrobnosti

Z těchto důvodů obce a spolky, sdružené v Platformě proti úložišti, požádaly ministryni průmyslu Martu Novákovou, aby odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka a zasadila se o zásadní přehodnocení práce Správy úložišť a jejího přístupu k místním samosprávám a občanům.
podrobnosti

Úsilí obcí a spolků podpořili v prosinci i senátoři: senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jednomyslně přijal usnesení, ve kterém konstatoval, že „proces přípravy a vyhodnocování lokalit vhodných pro další průzkumy možného budoucího úložiště neprobíhá v účinném dialogu s dotčenými obcemi a transparentně“. Požádal SÚRAO o zásadní změnu v přístupu k dotčeným obcím a veřejnosti a Ministerstvo průmyslu a obchodu o předložení zvláštního zákona, který zajistí respektování zájmů obcí dotčených přípravou úložiště. Rovněž vyzval vládu, aby zvážila „smysluplnost a efektivitu pokračování  geologických průzkumů v současné situaci odporu obcí“.
podrobnosti

Den proti úložišti

V sobotu 21. dubna 2018 lidé v lokalitách už počtvrté společně protestovali proti způsobu, jakým stát vybírá místo pro úložiště radioaktivních odpadů. Celkem se akcí zúčastnilo asi 1650 lidí.

U nás se Den proti úložišti začal v Makově „jadrným“ piknikem na návsi pod sakurou. Pro děti byla připravena soutěž v kreslení křídou na chodník O nejkrásnější Živý strom, pro dospělé interaktivní soutěž Co (ne)víte o úložišti?, pro všechny opékání buřtů a spálení Urany. Po pěším pochodu do Padařova pog¨kračoval program promítáním filmu Síla změny (http://powertochange-film.com/) a besedou o energetice i aktuální situaci kolem úložiště. Na besedu přijel sekretář Platformy proti úložišti Edvard Sequens z českobudějovického sdružení Calla.

Akci pořádaly osadní výbory Makov a Padařov za podpory Města Jistebnice, obcí Božetice a Nadějkov a spolku Zachovalý kraj, přišlo asi 80 lidí. Zprávy o ní přinesl Táborský deník a týdeník Táborsko.

Plakát ke stažení

Přehled akcí na ostatních lokalitách najdete na stránkách Nechceme úložiště a Platforma proti úložišti.

 

Seminář – řez ovocných stromů

Seminář Řez ovocných stromů proběhl v Nadějkově v sobotu 14. dubna. Po teoretickém úvodu pokračoval praktickou ukázkou v nově vysazených alejích a zahradách se staršími stromy v Nadějkově i okolí. Lektorem byl známý propagátor tradičních odrůd ovocných stromů Ing. Zdeněk Buzek, přišlo na něj asi dvacet lidí. Seminář pořádal Zachovalý kraj a Okrašlovací spolek pro Nadějkov a okolí s podporou KS MAS Jihočeský kraj a EU.

SÚRAO v Padařově

Galerie

Galerie obsahuje celkem 7 obrázků.

V pondělí 9. dubna přijela SÚRAO do Padařova prezentovat výsledky dosavadních průzkumných a výzkumných prací a svoje plány do budoucna. Přišlo asi osmdesát lidí z místa i okolí, ale na svoje otázky – např. jak probíhá výzkum veřejného mínění, kam … Celý příspěvek

Soud dal za pravdu občanům

V roce 2016 požádala Správa úložišť radioaktivního odpadu o stanovení průzkumného území na všech lokalitách, včetně naší Magdaleny. Ministerstvo životního prostředí žádosti vyhovělo, ale obce a spolek Zachovalý kraj se společně proti tomuto rozhodnutí podaly žalobu. Žaloba neměla odkladný účinek, takže průzkum v lokalitě začal. SÚRAO ho nedokázala provést v plánovaném rozsahu a podala proto začátkem roku 2017 podala žádost o jeho prodloužení. MŽP ji neschválilo, takže SÚRAO práce, které v tomto roce prováděla, označovala za „výzkum“. Koncem roku však požádala o zpětné prodloužení povolení k průzkumům na čtyřech lokalitách. MŽP tentokrát žádosti vyhovělo, ale protože obce a spolky (u nás Zachovalý kraj) podaly proti tomuto rozhodnutí právní rozklad, SÚRAO nakonec vzala všechny svoje žádosti zpět.

Po téměř dvou letech soud rozhodl, že i v roce 2015 měli pravdu občané, kteří s průzkumem nesouhlasili. Hlavními důvody rozhodnutí bylo to, že MŽP nepřihlédlo k jednoznačnými výsledkům místních referend, nezvážilo vlivy budoucího hlubinného úložiště na životní prostředí, nezabývalo se efektivitou vynakládání státních prostředků na vyhledání lokality a neposoudilo jiné možnosti řešení problému s radioaktivním odpadem.

Podrobnosti najdete také na stránkách Platformy proti úložišti.